Do plavek bez žiletky nelez? Holá pravda o ženském ochlupení
Je hladká kůže nutností, nebo jen módním rozmarem? Ponořte se do historie holení od starověkého Egypta až po dnešní body positivity. Zjistěte, jakou funkci mají chloupky pro naše zdraví a jak se upravovat udržitelně, pokud se žiletky nechcete vzdát.
„Koukni na moje nohy. Tenhle chlup má snad cenťák. Slušnej humus, co?“ Taky máte tendenci přispěchat se sebekritickým hodnocením pokaždé, když se (bez předchozí cílené přípravy) svléknete do plavek před kamarádkou nebo partnerem? Vyletí to z nás automaticky. A zbytečně. Tlak společnosti na sametově hladká lýtka, podpaží a třísla coby jedinou přijatelnou estetickou normu slábne, význam chloupků žije dál. Pojďme je slunci nastavit s hrdostí, nebo se jich zbavit udržitelně.
Oholená antika, chlupatý středověk
Kde se vůbec vzala naše obsese hladkou kůží? I když se nabízí ukázat prstem na módní průmysl a reklamu, depilace frčela už před jejich rozmachem. Naši prapředci se v rámci rituálů k uctění božstev holili jednoduchými nástroji z pazourků nebo ostrých hran mušlí. Břitvy z kovů – a úprava vousů jako vyjádření sociálního statusu – se datují do doby bronzové.
Za kolébku holení považují historici starověký Egypt. Jeho populace milovala hladká těla, faraonské bradky (včetně těch nasazovacích) a depilaci pomocí cukrové pasty. Na Egypťany pak navázali Řekové a Římané, kteří se o politice bavili nejraději u lazebníka. Holení tu stvrzovalo čistotu a eleganci. Ve středověku péče o vzhled (a preference holých tváří nebo nohou) ustoupila do pozadí.
Nejdřív podpaží, pak nohy
Kdy si módní diktát vzal na mušku (vous neřešící) ženu? Zatímco se Evropa zmítala v první světové válce, v USA dámy směle naskakují do trendu odhalování kůže. V obchodech se objevuje oblečení bez rukávů, na pultech trafik Harper’s Bazaar s první modelkou s oholeným podpažím na titulce. Píše se rok 1915. K bércům se naše pozornost a žiletky přesunou později, až se zkracováním sukní.
Když hladká znamená lehká
60. a 70. léta přinášejí uvolnění a sexuální revoluci. Část jejích účastnic se v euforii pouští do holení klína. Prudérnější veřejnost si upravené pubické ochlupení spojuje s promiskuitou a divokým sexuálním životem. Zajímavá paralela k narativu začátku 21. století, který se se stejným opovržením vysmívá „bobrům“.
Proč vůbec západní civilizace adorují zrovna pokožku bez chlupů? Na vině je všudypřítomný kult mládí, který nám jako vzor krásy a úspěchu servíruje mladistvý vzhled, poháněn ekonomickými zájmy nadnárodních korporací. Proto je pro nás většinou aspirativnější holý rozkrok než bujará přirozenost.
Nech chloupka žít!
K naší nekonečné úlevě se současný trend body positivity dotýká i (ne)holení a my o svých chlupech rozhodujeme o kus svobodněji. Reklamy už neobsazují jen menstruaci s modrou krví a holky s nohama, které ani holit nepotřebují. Podívejte se třeba na kampaň Project Body Hair od značky Billie.
Chloupky přitom mají na našich tělech nejen své čestné místo, ale také funkci. Pomáhají regulovat vlhkost v intimních partiích. Tím, že zachycují pot a další sekrety, přispívají k udržení suššího prostředí, které je méně příznivé pro množení bakterií a kvasinek. Snižují také tření mezi kůží a oblečením, což přispívá k prevenci podráždění.
Jak na udržitelné holení
Předchozími řádky rozhodně nechceme říct, že na holení je něco špatného. Upravujte se k obrazu svému, ať má váš ideál jakoukoliv délku, tvar nebo barvu. Pokud vás ale pálí udržitelnost, nahraďte plastová holítka s nízkou životností kovovým holicím strojkem. Když se žiletka otupí, jednoduše ji vyměníte, takže vám jedna rukojeť vydrží klidně celý život.
Nejlepší přítel kovového strojku (a zero waste holení) je tuhá pěna nebo mýdlo na holení. Seženete je v běžné drogerii nebo ve specializovaných prodejnách. Zkusit můžete i přírodní mýdlo od české značky Almara Soap. Navíc se u tuhé kosmetiky nemusíte bát, že vám cestou na dovolenou vyteče v kufru.
